Významové kontexty Jiřího Veltruského

V letošním roce uplynulo dvacet let od úmrtí českého estetika, sémantika a teatrologa Jiřího Veltruského.

Jiří Veltruský (* 5. 6. 1919;  † 31. 5. 1994) byl člověk vícera jmen i oblastí působení. Narodil se v rodině spisovatele Ladislava Veltruského, původním příjmením byl přitom až do svých devíti let Vařečka; v roce 1928 se rodina nechala úředně přejmenovat. Z různosti prostředí, ve kterých se Veltruský angažoval, zmiňme předně, že byl jedním z druhé generace žáků Pražského lingvistického kroužku; mezi jeho vrstevníky patřili např. Jan Šabršula, Antonín Sychra, Ladislav Matějka (který jej později přiměl vrátit se opět k psaní o divadle), Jiří Nosek, František Daneš a Arnošt Lamprecht. Po uzavření českých vysokých škol (1939) byl pro Veltruského ad. náhradní universitou právě Pražský lingvistický kroužek.

Veltruský zde pracoval pod vedením Jana Mukařovského a rozvíjel jeho pojetí sémantického gesta, (významových) kontextů a sémantického, tj. lingvistického uchopení rozdílů mezi literárními druhy (zaměřil se na drama). V roce 1942 byl Veltruský odvezen na nucené práce (podobně jako např. Jan Šabršula z druhé či Pavel Trost z první generace žáků PLKu); do té doby (tj. v letech 1939–1942) však stihl pracovat v nakladatelství Sfinx jako redaktor, v nakladatelství J. Podroužek jako lektor, psát odborné články o divadle, kramářských písních, o Máchovi, …, a dopsat disertaci Drama jako básnické dílo, jež byla zásadním přispěním ke zkoumání dramatu (rozuměj dramatického textu) ve světě vůbec. Poslední rok okupace strávil Veltruský v odboji. Po válce se krátce účastní organizace odborů, ale především působí na Filosofické fakultě University Karlovy jako asistent profesora Mukařovského, přičemž byť vyučuje, v oboru nepublikuje, soustřeďuje se na průběžné překládání a komentování Marxova Kapitálu.

V roce 1948 ― po telefonickém varování vrátným fakulty, že už si pro něj jdou ― Veltruský prchá nejen z fakulty, ale i ze země, usídlí se v Paříži a pro práci publicistickou, politickou a odborářskou se na třicet let filologicky odmlčí. Bohulibé zájmy filologické ustupují v dané době prioritám aktivistickým: Veltruský píše v letech 1950–1951 sérii článků o situaci v Československu pro Hlas Ameriky, v letech 1951–1953 pod pseudonymem „pravidelně přispíval do československého vysílání Francouzského rozhlasu,“ (DANIEL 2006 [1998]) v roce 1949 rediguje v Paříži nejdříve revue Oedipe, později „bulletin Masses-Informations Tchécoslovaquié (1951–1954), [a následně] vede dokumentační středisko totalitních režimů […] (Commission internationale contre le régime concentrationnaire, 1955–1958). Organizačně pracuje pro odbory: zastupuje nejprve Mezinárodní ústřednu svobodných odborů (ICFTU) při OSN (New York – Ženeva, 1962–1968), pak americké svobodné odbory (AFL–CIO) v Evropě (Paříž, 1968–1994).“ (HOSKOVEC 2010: 7–8) Během této doby Veltruský vydává ve francouzštině, němčině a angličtině značné množství svých politických textů a podepisuje se pod ně jako Paul Barton.

V sedmdesátých letech se Veltruský (z podnětu Ladislava Matějky) pouští jednak do vydání svých přepracovaných starších textů, a to anglicky a německy, jednak píše texty nové. Přitom se stále (až do sametové revoluce) vyjadřuje k aktuálnímu dění v Československu.

Jiří Veltruský zemřel v roce 1994. Posledním zásadním příspěvkem teorii divadla je pak jeho postumum An Approach to the Semiotics of Theatre (2012), jež připravila k vydání jeho žena, Jarmila F. Veltrusky.

Máme-li z Veltruského filologického díla vybrat jeho zásadní přínos dalšímu bádání, budou to významové kontexty v dramatu (publikované již v jeho disertaci roku 1942), které lze v současné době zkoumat aparátem celostní filologie, resp. interpretační sémantiky, a to s využitím pojmů jako jsou taxémy, dimense, ale zejména domény (RASTIER 1989, 1997, VEŘMIŘOVSKÝ 2014). Veltruského významové kontexty přitom mají reálnou podobu v každodenní komunikaci. Při nedorozumění mezi manželi, rodiči a dětmi, učiteli a žáky, spolupracovníky, politiky, obchodními partnery ap., se často jedná právě o disjunkci různých významových kontextů, resp. novější terminologií CF/IS: o disjunkci domén.

Celý medailon čerpá zásadní měrou z textu Tomáše Hoskovce: Jiří Veltruský (1919–1994), paralelní cesta životem a sémiotikou.

 

Seznam Veltruského textů zmíněných v medailonu:

VELTRUSKÝ, Jiří

1940 Básníkův poměr k světu a skutečnosti. In Věčný Mácha: památník českého básníka. Jan Mukařovský et al. (eds.). Praha: Čin, s. 98–122.

1941a Divadelník o divadle. SaS 7, č. 1, s. 45‒46.

1941b Kramářské písně a dramata. SaS 7, č. 2, s. 98‒102.

1941c Dramatický text jako součást divadla. SaS 7, č. 3, s. 132‒144.

1942 Drama jako básnické dílo. In Čtení o jazyce a poesii [1]. Bohuslav Havránek a Jan Mukařovský (eds.). Praha: Družstevní práce, s. 401‒502. (cenzurováno) / 1999 [1942]. Drama jako básnické dílo. Brno: Host. (upravené vydání ― již bez cenzury)

1977 Drama as Literature. Lisse: The Peter de Ridder Press. 95 s. (Veltruským upravená verze jeho disertační práce.)

1984 Semiotic Notes on Dialogue in Literature. In Language and Literary Theory. In Honor of Ladislav Matejka. Lubomír Doležel, Benjamin Stolz et al. (eds.). Ann Ar­bor: University of Michigan (Papers in Slavic Philology 5), s. 595–607.

1985 Drama as Literature and Performance. In Das Drama und seine Inszenierung. Erika Fischer-Lichte et al. (eds.). Tübingen: Niemeyer, s. 12‒21.

1994a [1939] Divadlo na chodbě. In Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav, s. 237‒348.

1994b [1940a] Člověk a předmět na divadle. In Příspěvky k teorii divadla. Praha: Di­va­delní ústav, s. 43‒50.

1994c [1940b] Poznámky k Bogatyrevově knize o českém a slovenském lidovém di­va­dle. In Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav, s. 51‒68.

2012 An Approach to the Semiotics of Theatre. Tomáš Hoskovec et al. (eds.). 1. vyd. Brno: Masarykova universita. 229 s.

 

V posledně jmenované práci je k dispozici úplný soupis Veltruského filologického díla na s. 226–229.

 

Literatura:

COOK, Christopher
2011 Opinion: Jiří Veltruský finally at peace in Prague. The Prague Post. 24.08.2011.
Zdroj: http://www.praguepost.cz/opinion/9909-opinion-ji—veltrusk-finally-at-peace-in-prague.html, [Přístup 03.09.2014].

DANIEL, Vojtěch
2006 [1998] Jiří Veltruský. In Slovník české literatury po roce 1945. Aktualizace hesla 18.09.2006.
Zdroj: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1191, [Přístup 03.09.2014].

HAVRÁNKOVÁ, Marie
2008 Pražský lingvistický kroužek v korespondenci. Praha: Academia. 448 s.

HOSKOVEC, Tomáš
2010 Jiří Veltruský (1919–1994), paralelní cesta životem a sémiotikou. Theatralia XIII/2010/2, 15.10.2010. Brno: Masarykova universita, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky, s. 4–23.

RASTIER, François
1989 Sens et textualité. Paris: Hachette.
1997 Meaning and Textuality. Toronto: University of Toronto Press.

VEŘMIŘOVSKÝ, Adam
2014 Interpretace dramatu strukturalistickým aparátem celostní filologie. Brno: Masarykova universita, Filosofická fakulta, Ústav obecné jazykovědy a baltistiky. Vedoucí disertační práce doc. RNDr. Tomáš Hoskovec, CSc.

 

Adam Veřmiřovský

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *