Klára Přibylová: Netradiční roadmovie – tam a zpět

Jízdenku na vyhlídkovou projížďku svým roztěkaným životem čtenáři propůjčuje Dora Kaprálová ve své dosud poslední knize Berlínský zápisník. Vydalo ji brněnské nakladatelství Druhé město v roce 2016.  Jedná se o její čtvrtou autorskou knihu, vedle dramatu Výšiny (Větrné Mlýny, 2001), knižního rozhovoru Návraty do Želar (Host, 2005) a novely Zimní kniha o lásce (Archa, 2014).

Dora Kaprálová se narodila roku 1970 v Brně, vystudovala dramaturgii a scenáristiku na Janáčkově akademii múzických umění. Jejím otcem je spisovatel Zeno Kaprál, společně se kterým napsala dětskou knihu Říkadla pro tři holčičky a jednoho kluka (Větrné mlýny, 2014). Točí filmové i rozhlasové dokumenty, mimo to se také věnuje psycholingvistice. V roce 2007 opustila, ne však doslova, rodný štatl a usadila se v Berlíně. Několikrát do měsíce tak pendluje mezi Berlínem, Brnem i Strmilovem.

Zápisník je rozčleněn do třech kategorií zaznamenávající určitá časová období. První zachycuje dny mezi 5. únorem až 28. květnem roku 2013, druhá mezi 3. zářím 2013 až 23. červnem 2014. Tyto dvě části jsou ve své podstatě opravdu deníkovými zápisy. Poslední část knihy zachycuje období mezi 5. říjnem 2014 až 30. lednem 2015, skládá se z textů, které jsou svým charakterem spíše povídkami.

 

B. E. R. L. I. N

Zkratky. Každý, kdo si kdy psal deník, ví, že se tak šetří čas. Její způsob psaní je sice zkratkovitý, přesto sděluje to podstatné. Žádné zbytečné omáčky, stručně, jasně, trefně. Používá začáteční písmena názvů míst či jmen členů rodiny a přátel. Snad schválně, z důvodu anonymizace, snahy uchránit si soukromí, srdeční místa i milované lidi. Přesto ve svém záměru, možná i lásce, není tak důsledná. Místy nepoužije B ale Brno, žádné E ale Emička. Chudák paní Kranz, která od první chvíle na zkratku nemá nárok: „Je to tedy zápisník důkazný, hloupý ve své sebestřednosti a vášnivé naivitě, s níž se snažíš do slov vtisknout sotva znatelná gesta těch, na kterých ti záleží, i pohyby těch, kteří se ti tady (zvlášť za deště) pomalu stávají lhostejnými (sousedka Frau Kranz).“ Tendence nahrazovat zkratky celými jmény se zvyšuje s množstvím přečtených stránek a ujetých kilometrů vyhlídkové jízdy. Autorka si již ke svému deníku, čtenáři i spolucestujícím vybudovala důvěru.

Typickým znakem celé knihy jsou přesuny mezi B prvním a B druhým nebo v rámci jednoho či druhého B. K rozklíčování takové mapky jsou potřeba bližší indicie v podobě ulice Česká či Alexanderplatz. „Béčka“ mají funkci pomyslných krajních bodů, které nekompromisně vytyčují hranice jednotlivých zápisků. Vlastně je tu ještě to S, jenž by nemělo být pod záplavou B opomenuto. To podstatné ale není o přesunech a cestě, nýbrž o zastávkách.

Zastávky na znamení

Do školy a školky, na kole do parku, procházkou na piknik, na doučování angličtiny, při jízdě do toho i onoho B, při nakupování, během opatrného našlapování domovní chodbou – plynulý jízdní řád všedním životem majitelky deníkových zápisků. Narušují ho pouze více či méně pravidelné zastávky. Na nich jsou turisté vypuštěni na rychlou prohlídku příhod a útržků z osudů některých obyvatelů domu, povědomých bezdomovců, ztracených přátel či močících popelářů. A pak rychle zpět a jede se dál, vstříc další historce.

Na první pohled (ale jen na ten) klouže po povrchu lidských životů a každodenních starostí. Čtenáři nahlížejí jako při okružní jízdě cizím městem do lidských mikrosvětů, které se spojují do jednoho velkého příběhu, se svými banalitami i tragédiemi, života. Zápisky tak nejsou pouhým výčtem anekdot, které nás mají informovat či pobavit.  K završení denního dobrodružství doplňuje svůj vlastní pocit, k čemuž jí mnohdy stačí i jediná věta. Podělí se s námi skrze výkřik, jenž říká vše, o pořádný kus svého světa.

Dokumentární roadmovie

Oko dokumentaristky a publicistky v sobě Kaprálová nezapře ani v jedné větě. Její zápisky jsou vystavěné tak, jako když čočka kamery snímá daný obraz, zaznamenává a zprostředkovává obyčejné osudy se všemi životními oklikami, objížďkami i slepými uličkami. Vytvořila citlivý dokument své roztěkané a svižné roadmovie.

Přestože se na první pohled může zdát, že se jedná o pouhý soubor impresí poskládaný z poetických i vtipných zážitků a příhod jedné Brňačky žijící v Berlíně, není tomu tak. Berlínský zápisník je o mladé ženě, která skrze deníkové záznamy formuje sama sebe, hledá vlastní identitu a místo ve světe. Po každé další přečtené příhodě vtahuje čtenáře do svého světa a odhaluje mu radosti i smutky života, v němž je rozkročená mezi dvěma milovanými městy.

Zařadila se tak mezi autory současného psaní, kteří nemají nutkání psát žádnou velkou literaturu, přesto pasažéry donutí po cestě, i mimo plánované zastávky, zpomalit a zamyslet se. Její lístek na okružní jízdu životem mezi Berlínem a Brnem není termínovaný. Nastoupit a kousek se s ní svézt můžete kdykoliv.

KAPRÁLOVÁ, Dora. Berlínský zápisník. Brno: Druhé město, 2016. ISBN 978-80-7227-382-9.

Klára Přibylová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *