Komentář: Dejme si pozor na Asociaci spisovatelů

Jaký jen mohl být klid v tom našem kulturním rybníčku! Považte, vždyť minulý týden se podařilo vrátit na post zlatého slavíka božského Káju a znovu se tak projevilo, že naše široká veřejnost není žádný spolek prodejných třeštěnců, co si k poctivé práci nikdy nečuchli, ale jaksepatří uvědomělý kolektiv bystrých hlav a dobrého vkusu. Tedy sláva, mohli bychom volat, tradiční hodnoty obhájeny, všechno jak má být, konec světa ještě pořád nehrozí.

Jenže to by tu nesměli být naši literáti, kterým se stále něco nelíbí a stále cítí potřebu do něčeho kafrat. Tak se v posledních měsících skupinka podezřelých živlů jala zpochybňovat naši poklidnou svazovou činnost pod vedením Obce spisovatelů. A nejen že tito rozkolníci nechtějí do slovutné Obce vstoupit, podpořit ji členskými příspěvky a zapojit se do oné mravenčí práce, bez níž řádně umrtveného literárního života nelze dosáhnout, oni si navíc založili i vlastní spolek a nazvali jej Asociací spisovatelů.

Vrchním indoktrinizátorem se zdá být Jan Němec, ve vedení mu zdárně sekundují Adam Borzič, Pavel Göbl, Emil Hakl a Petra Hůlová. Ve svém prohlášení tito rozvraceči tvrdí, že Obec spisovatelů je dlouhodobě dysfunkční a její vedení celý obor diskredituje. Je to zjevné elitářství a navíc nesmysl, vždyť jak by autory mohla diskreditovat organizace, v jejímž čele stojí sám Tomáš Magnusek, filmař, který se nebojí tnout do živého a otevřeně říct nepříjemnou pravdu, totiž že zlí jsou vždy ti druzí? A to prosím hnedle čtyřikrát.

Co vlastně nabízí tato slavná Asociace? Například zřídit Státní fond literatury – Jan Němec si spočítal, že kdyby z ceny bez DPH každé knihy prodané v roce 2013 připadlo do takového fondu jedno procento, vybralo by se dohromady dobrých 50 milionů korun. Dalším cílem je pak založení Literárního domu, který by poskytoval možnost stipendijních pobytů autorům i překladatelům. Praxe je to prý v zahraničí zcela běžná a mohla by zvýšit počet děl přeložených z češtiny do cizích jazyků. Zkrátka a dobře peníze a poklonkování cizákům – nic pro obyčejné a poctivé Čechy.

Našinec totiž ví své. Přečkal ostatně bez úhony už tolik pánů, že dobře chápe, jak věci chodí, a míří svými otázkami přímo do černého – kterýpak západní oligarcha asi řídí tyto spisovatelské hejsky? A proč bychom ze svých daní měli platit jejich povedený spolek? A vůbec, jakou ještě kulturu potřebujeme, když máme svého božského Káju?

 P. S.: Neomalenost mladých literátů nám přichází vhod. Do druhého tištěného čísla Pulsů jsme mimo jiné připravili článek pojednávající o historii profesních organizací českých spisovatelů, především pak o úspěších a vítězstvích Obce spisovatelů. Nezapomeneme vyvrátit uštěpačné klepy, které nepřátelé Obce v posledních měsících rozšiřují. To vše i řadu dalších zaručeně pravdivých informací vám Pulsy přinesou již příští týden.

Jakub Jarina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *